Poznámky, které baví – Mindmaping

Také tě tak nebaví zapisování poznámek? A i když už si něco zapíšeš, ani to po sobě nepřečteš? Už se nikdy po druhé na své poznámky nedíváš?

Autor myšlenkových map Tony Buzan o běžných zápiscích píše: “Mezi nevýhody lineárních zápisků patří to, že v kvantu textu před námi ukrývají klíčová slova nebo je rozdělují každé na jinou stránku, což brání proudu volných asociací a jejich vzájemnému propojování. Nudí nás, jedna stránka se podobá druhé. Z velkého množství poznámek pramení frustrace. Bezohledně plýtvají naším časem, zbytečně se jimi prodíráme, vracíme a ztrácíme se v nich. Kreativita a paměť zde dohromady nemají prostor. Jsou jednou z příčin ochladnutí lásky ke vzdělání. Využívají jen některé části mozku. Většinou je potřeba je doma znovu předělat v případě, že se mluvčí nechal vést volnými asociacemi, čímž v našem lineárním textu způsobil pořádný zmatek.”
Zdroj: Computer Press: Barry Buzan, Tony Buzan- Myšlenkové mapy

Na střední škole jsem s poznámkami moc problémů neměl. Učitelé psali na tabuli, co přesně si mám zapsat, poznámky poté kontrolovali a zkoušeli přesně podle těchto poznámek. Na vysoké je to ale horší. Profesoři poznámky nepíší. V nejhorších případech nemají ani žádnou prezentaci. Zkouší se dle nálady zkoušejícího. Nezáleží na tom, zda jste to na přednášce slyšeli nebo ne. Prostě to vědět máte.

Jak si tedy poznámky zapisovat? Já začínal klasickými ručními zápisky. Jenže to mě nebavilo! Často jsem nestíhal. Navíc nepřečtu své vlastní písmo. Přemýšlel jsem, že bych tedy využil počítač. Jenže na počítači píši ještě pomaleji. Pokud bych k tomu měl přidávat ještě odrážky, číslování, podtrhávání, nadpisy… Tak si zapíši tak polovinu. Další možností by bylo využívat jen poznámky druhých. Například na VŠE je to zcela běžné. Já se ale velice nerad učím a proto chodím na přednášky a píši si poznámky, protože mě to nutí k soustředěnosti na téma a o to spíše si látku zapamatuji.

Kromě zápisků ve škole jsem si potřeboval dělat i zápisky k mým programátorským projektům, které ve volném čase vyvíjím.

Myšlenkové mapy

mindmapping

Mnohokrát jsem slyšel nebo spíše četl o myšlenkových mapách. Přišli mi ale zcela nepoužitelné. Jediné, kde jsem je musel používat, bylo v dobách mého hloupého mládí pod hlavičkou OVB, kde se využívali pro vzpomínání si na lidi z různých koutů života, které měl poté člověk otravovat. To už je dávno.

Když to jednoho dne mi nějak seplo v hlavě a napadlo mě rozepsat si funkčnosti plánovaného programu do myšlenkové mapy. To šlo dokonale. Poté jsem začal rozepisovat i další osobní a školní projekty.

Nakonec jsem si troufl vyzkoušet myšlenkové mapy i ve škole na přednáškách. Světe div se: Šlo to! Dnes už si zapisuji veškeré předměty do myšlenkových map. Stehně tak pomocí map plánuji různé osobní projekty, jako je třeba blogování a mnoho dalšího.

analyza-a-navrh-informacnich-systemu

Myšlenková mapa – zápisky z předmětu analýza a návrh informačních ssystémů

 

Zvolil jsem zapisování na počítači. Papír má totiž omezené rozměry. U myšlenkové mapy nemůžete jen tak pokračovat na další list. Proto se hodí počítač, jenž poskytuje neomezenou plochu. Musel jsem ale vybrat vhodnou aplikaci. Musela umožňovat rychlé přidávání uzlů pod i vedle současného uzlu, mazání špatných uzlů, přesouvání větví a další možnosti zvýraznění. Musela mít možnost synchronizace s telefonem. A především: Musela být zdarma. Byl jsem překvapen, jak málo takových aplikací je. Nakonec jsem našel jedinou aplikaci, která vypadala, že splňuje všechny mé požadavky. Tou aplikací je FreeMind.  Mapy vytvořené ve FreeMindu si pomocí OneDrivu synchronizuji s telefonem a otevírám v aplikaci Z Mind. Bohužel jsem zjistil, že lze mapy pouze zobrazovat a nelze je editovat. To je ale stejně na mobilu nepohodlné.

Proč jsou myšlenkové mapy mnohem lepší než běžné zápisky?

Zápisky v pojmech

Na co potřebujete psát celé věty? To jen zdržuje od soustředění. Daleko lepší je zapisovat si jen pojmy a důležité myšlenky. Myšlenkové mapy vás k této stručnosti nutí, protože dlouhé věty v těch bublinách prostě vypadají divně.

Pojmy v souvislostech

Myšlenkové mapy jsou založené na dávání pojmů do souvislostí znázorněných větvením uzlů. Když mindmapujete, tak si musíte zapisované myšlenky uspořádat a správně zařadit. To pomáhá snadnějšímu pochopení tématu.

V běžných zápiscích poznáte, co k čemu patří jedině podle správného oddělování nadpisy. To ale není příliš pohodlné, chcete-li se rychle podívat, jak je které téma obsáhlé.

Tato výhoda se ztrácí, pokud zapisované téma ani trochu nechápete a přednášející pojmy také nestrukturuje.

Rychlé hledání zápisku

Když psaním pokračujete stále dál a dál na další a další papír, je docela složité najít informaci, kterou potřebujete zjistit. Buď si musíte vzpomenout, kdy jste si ji zapisovali, anebo musíte hledat řádek po řádku od začátku až k dané informaci. V myšlenkové mapě stačí začít od prostředka mapy a pokračovat po těch správných myšlenkách až k dané informaci. To je většinou mnohem rychlejší.

Špatně strukturovaná přednáška není problém

Různí přednášející používají různou strukturu přednášek. Někteří například na začátku vyjmenují pojmy a řeknou k nim jen pár vět a poté se ke každému pojmu vrátí znovu a rozeberou ho podrobněji. To v případě běžných poznámek znamená, že o stejném pojmu píšete na dvou místech. To není moc efektivní. V myšlenkové mapě jen přeskáčete o pár uzlů výše a začnete připisovat k již zapsaným informacím informace další. Vše pak máte na jednom místě.

Je to cool

Všimne-li si někdo, že si zapisujete do myšlenkových map, vysloužíte si jeho zájem. Tuto techniku používá opravdu jen málo lidí. Přitom mnoho lidí věří, že to může být super. Budou vám tak tiše závidět.

Kdy myšlenkové mapy nepoužívat?

Posíláte-li své zápisky dalším lidem, za myšlenkovou mapu vám asi příliš nepoděkují. Alespoň pokud také nemají s mindmappingem zkušenosti. Nemusí se v tom úplně vyznat. Především pokud ještě nejste mistry myšlenkových map. Navíc myšlenkovou mapu nejlépe pochopí ten, kdo onu přednášku taktéž slyšel a vnímal, protože si rázem spojí střípky v paměti se zápisky z mapy.

Jak začít?

  1. Stáhněte si aplikaci FreeMind
  2. Naučte se základní klávesové zkratky pro přidávání, editaci a přesouvání uzlů
  3. Začněte jednoduchými mapami, jako třeba naplánováním příští dovolené
  4. Použijte myšlenkové mapy na skutečné zápisky

Tipy

  • Piště krátce! Jen pojmy + krátké neúplné věty. Větu snad dokážete vymyslet vlastní, až si budete poznámky později číst.
  • Používejte zvýrazňování textu. Naučte se klávesové zkratky pro tučné a podtržené písmo a pro kurzívu. Těmi smysluplně označujte vhodný text.
  • Požívejte ikonky. Přečtěte si po skončení zapisování zápisky ještě jednou a doplňte si otázky nebo nepochopené části otazníčkem, zajímavé myšlenky žárovičkou a extrémně důležité věci vykřičníkem.
  • Nebojte se obrázků. Grafy, tabulky a další grafické objekty ušetří psaní a usnadní učení. Během zapisování si vložte poznámku, jaký objekt chcete vložit a ten tam po přednášce vložte. Já dokonce stíhám dělat screenshoty z dostupných prezentací a například grafy vkládat už během přednášek.
  • Odkazujte se na dostupné dokumenty. Nepřepisujte dlouhé definice a seznamy z prezentace, kterou budete mít později k dispozici. Možná tím ztratíte jiné důležitější informace. Opět si jen udělejte dostatečně jasnou poznámku, co si máte odkud později překopírovat. A překopírujte to hned, jak to půjde!
  • Zkuste to! Většina lidí mindmapping zavrhne aniž by ho vyzkoušeli. Tím se ale připravují o úžasný zážitek z kreativního zapisování.

Na rozdíl od jiných technik z osobního rozvoje, jsem k mindmappingu nečetl žádnou literaturu, neviděl přednášky ani jinde nečerpal informace. Vše zakládám pouze na vlastních zkušenostech. Ocením proto jakékoliv rady, tipy a zkušenosti, jak to děláte či naopak neděláte.

 

Jíja

6 komentářů

  • Zuzana Slabá 07.10.2017 Reply

    To je téma, které mě zajímá. Bohužel škoda, že jsem na to nenarazila v době, kdy jsem chodila do školy… Takhle v reálu ty mapy asi nevyužiji (nebo nevím jak bych měla), ale docela bych ráda trénovala paměť alespoň na paměťových háčcích. 🙂 Ideálně se je naučila alespoň do 100. Třeba jednou.

    • jija 07.10.2017 Reply

      Záleží, jak moc plánovací jsi typ a co děláš za práci. Já to i mimo školu používám třeba pro návrh funkcí programu, pro sepsání důležitých myšlenek, které chci dostat do článku nebo třeba při pořádání tzv Tématických večerů u Jíji.
      Tak o paměťových háčcích jsem jen párkrát slyšel a v životě to nezkoušel :-O

  • Martin Šlat 07.10.2017 Reply

    Myšlenkové mapy jsou opravdu dobrý pomocník, pokud si člověk potřebuje utřídit nepřehledné zápisky a utřídit myšlenky. Používám je, ale ne moc často.

    • jija 07.10.2017 Reply

      To je podle mě chyba. Efektivní využití je hodně o citu. K tomu je třeba snažit se je využívat co nejčastěji. Cit člověk podle mě rychle zvyšuje, ale nepoužíváním i rychle snižuje.

  • Majkl 24.11.2017 Reply

    Super článek. Myšlenkové mapy už nějakou dobu používám a můžu je jen doporučit. Do myšlenkových map mám zapsány své pracovní projekty, životní směr, ranní rituály, jak cvičit, jak pečovat o zdraví, co mě naplňuje. Prostě vše, co mi pomáhá udržovat mé návyky. Díky myšlenkovým mapám si to můžu každé ráno rychle zopakovat a vím na čem jsem, je to taková má jistota.

    • jija 28.11.2017 Reply

      Ahoj,
      super slyšet kolik lidí je také používá. Do napsání článku jsem věděl jen o dvou lidech.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.