Turecko - Silvestr jinak

Turecko - Silvestr jinak

Minulý rok jsem započal s novou tradicí – trávení Silvestru v zahraničí. Loni to byla Paříž (report z Paříže si přečtěte zde), letos (2018) jsem chtěl město, kde jsem ještě nebyl. Nejvíce mě lákala Dubaj, ale ty ceny letenek byly na mě příliš. Nicméně většina oněch letů byla s přestupem v Istanbulu. Tam jsem už několik let chtěl, a tak jsem se rozhodl alespoň pro něj. A protože letenky vycházely nejlépe při týdenním pobytu, udělal jsem si výlet i do oblasti Kappadokie.

Jak už mívám při cestách sám ve zvyku, ubytoval jsem se v hostelu nedaleko historického centra Istanbulu. Ceny za ubytování jsou tu skutečně příjemné, a přitom kvalita ubytování se vyrovná hostelům evropským. Do Kappadokie jsem také letěl, a i tam jsem bydlel v hostelu.

Istanbul

Všechno dál, než to vypadá

První, čeho jsem si během přejezdu z letiště do města všiml bylo to, že je tu vše hrozně daleko. To, co jsem dle pohledu na mapu odhadoval na hodinku pěšky, bylo ve skutečnosti půl hodiny autobusem. To, co jsem odhadoval na 20 minut metrem, bylo ve skutečnosti tři čtvrtě hodiny. Naštěstí je celé město protkané metrem a další a další kilometry každým rokem přibývají. V úplném centru fungují velice dobře i tramvaje. Pro přepravu z asijské do evropské části lze použít trajekt. Při vícedenním pobytu si určitě pořiďte Istanbul card, díky které nebudete muset nijak řešit koupi lístků na kterýkoliv z prostředků MHD. Jen si prostě občas dobijete kredit.

Bezpečnost

Než jsem do Turecka odletěl, setkával jsem se s dvěma druhy reakcí: polovina lidí mi tak trochu záviděla a druhá polovina mi předpovídala smrt nebo alespoň vězení. Byl jsem tedy velice zvědavý, jak teda nakonec dopadnu. A realita? Dlouho jsem se ve velkém městě necítil bezpečněji. Na každých 200 metrech stála ozbrojená hlídka, všechny vstupy do metra, obchodních center i památek byly kontrolovány pomocí bezpečnostních rámů… Samotní Turci vypadají velice mírumilovně, takže ani při nočních procházkách jsem se necítil nijak nekomfortně.

Největší nebezpečí jsem tak viděl v neustále kluzkých chodnících, které mě v mých botách bez jakéhokoliv vzorku neustále vystavovaly nebezpečí sklouznutí pod okolo jedoucí auta. Tedy i přes to, že je Istanbul město, doporučuji alespoň trochu kloudné boty.

Co navštívit

Od Istanbulu jsem měl skutečně velká očekávání. Bohužel se mi velká očekávání vždy vymstí. A tak to bylo i zde. 80 % nejvýznamnějších památek jsou totiž mešity. Obrovských mešit je tu skutečně požehnaně. Jenže všechny si jsou tak podobné… Po třetí mešitě už to člověka omrzí. Navíc muslimové nejsou křesťané (kupodivu), a tak vnitřek mešit není nikterak výrazně zdobený. Je ale třeba nevěšet hlavu. Najdete tu i jiná zajímavá místa.

Aquadukt

Hagia Sophia

Hagia Sophia je nejznámější z istanbulských mešit. Nejznámější je zcela oprávněně. Od všech ostatních mešit se v jednom značně liší. Bývala křesťanským chrámem. Po stěnách a stropech tu stále najdete množství křesťanských náboženských kreseb. Vstupné sice není na turecké poměry zrovna levné, ale rozhodně za to stojí.

Hagia Sofia

Hagia Sofia

Hagia Sofia

Další mešity

Navštívil jsem několik dalších mešit a za zhlédnutí podle mě stojí Modrá mešita, Sulejmanova mešita, od které je pěkný výhled, a Fatih Mosque. Všechny si jsou ale interiérem i exteriérem dosti podobné.

Modrá mešita

Sulejmanova mešita

Sulejmanova mešita

Mešita Fatih

Kostely

Zní to zvláštně, ale i v tak muslimské zemi, jako je Turecko, najdete mnoho kostelů. Většinou jsou to sice malé kostelíky, ale ten kontrast podle mě stojí za zhlédnutí. Jen letmým pohledem na mapu centra jsem našel 7 kostelů. Já navštívil Kostel svatého Antonína Paduánského a Three Horan Church.

Kostel svatého Antonína Paduánského

Kostel svatého Antonína Paduánského

Palác Topkapi

Nejdražší památkou v Istanbulu je zdejší palác Topkapi. V mnoha honosných budovách tu najdete několik tematických muzeí, a navíc je tu za slunečna krásný výhled na Bospor.

Zahrady paláce Topkapi

Výhled od paláce Topkapi

Muzeum zbraní

Další paláce

Kromě paláce Topkapi tu najdete i několik dalších méně významných, ale za to interiérově mnohem zajímavějších paláců. Bohužel je v nich zakázáno fotit, a tak vám mohu nabídnout jen exteriér paláce Dolmabahçe. Kromě něj jsem nalezl ještě palác Beylerbeyi a Küçüksu.

Palác Dolmabahçe

Grand Bazaar

Nakupujete rádi kraviny? Baví vás hádat se o ceně? Pak nevynechejte Grand Bazaar. Jedno z největších zastřešených tržišť na světě. Koupíte tu skutečně cokoliv. Konečná cena závisí jen na vaší šikovnosti.

Grand Bazaar

Galatská věž

Miluji věže a jiná vyvýšená místa s rozhledem. Galatskou věž jsem tedy nemohl vynechat. Nachází se dle mého názoru na nejcentrálnějším místě Istanbulu a je z ní skvělý výhled na celou historickou část města.

Galatská věž

Výhled z Galatské věže

Hradby

Istanbul mě ne a ne nějak moc oslovit. Stále jsem postrádal onu pompéznost jednoho z nejvýznamnějších měst středověku. Pak jsem se ale vydal „za město“ k hradbám a všechno se změnilo.  Pohled na od obzoru k obzoru se táhnoucí mohutné šest set let staré hradby byl ohromující. U hradeb se navíc nachází Panorama 1453, které vás dostane přímo do středu bitvy o Cařihrad.

Hradby

Panorama 1453

Kebab

Ze všeho nejvíc v Turecku jsem se těšil na kebab. V Čechách ho totiž miluji a v Turecku to přeci musí být ještě lepší. Upřímně. Není! Kebab jsem měl asi na 6 různých místech v Istanbulu a všude byl fakt ošklivý, malý a bez chuti.

Silvestr

Oslava Silvestra byla pro mě také trochu zklamáním. I když jsem to tedy vzhledem k bezpečnostní situaci v Turecku čekal. Žádná oficiální oslava, žádný oficiální ohňostroj. Nicméně na hostelech je úžasné, že se občas starají i o kulturní vyžití svých hostů. Silvestr jsem tedy oslavil spolu s různorodou bandou spolucestovatelů a ubytovatelů. Nakonec jsem zde získal i společnost pro chození na další den.

Kappadokie

Zeptáte-li se mě, na jakém nejkrásnějším místě jsem kdy byl, rozhodně budu zvažovat jako odpověď národní park Göreme v samém středu Turecka. Vsadím se, že už jste ho někdy zahlédli. Fotografie fantaskní krajiny osázené skalními věžemi pod mraky balonů je součástí kdejaké galerie nejkrásnějších míst světa. Její návštěva pro mě byla splněním jednoho z mnoha mých cestovatelských snů.

Balony nad NP Göreme

Tradiční místní pokrm – Turkish Pottery Testi Kebab

Způsobů, jak tuhle magickou krajinu prozkoumat je mnoho. Můžete péct na přírodu a naplnit peněženky několika zdejších mafiánů a vydat se na průzkum na čtyřkolce anebo jako většina zbohatlických turistů v koši balonu s dalšími asi třiceti lidmi. Případně můžete být ekologičtější a brázdit zdejší krajinu v sedle koně. Nebyl bych to ale já, abych nebyl jaksi originální. Rozhodl jsem se celý národní park proběhat. A skutečně jsem tak udělal. Od Uçhisaru na severovýchodě až po bezejmennou dlouhou horu na východě jsem park prošel a proběhal. A bylo to úžasné. Neznám krásnější terén na běhání. Chvilku běžíte po půlmetrové římse se stometrovou průrvou vedle sebe a za deset minut pro změnu v půlmetrové průrvě mezi stometrovými skalami. Člověk se jen musí připravit na to, že tu nejsou žádné turistické značky a většina cestiček končí na políčku na konci neprůchodného údolíčka.

Měl-li bych zmínit místa, která lze během dvou půldní navštívit, tak to budou údolí Lásky, Růžové a Červené, hora na východě, pevnost Uçhisar, skalní město Zelve a skalní klášter u Göreme.  A abyste to měli všude kousek, ubytujte se přímo v centru národního parku ve městě Göreme ve skalním ho(s)telu, kterých jsou tu desítky a ubytování v nich stojí nekřesťansky málo. Kde jinde dostanete příležitost spát v jeskyni, kde je teplo, sucho, pohodlně a ve zdi u postele máte zástrčku.

Uçhisar

Údolí lásky

Zelve

Göreme

Göreme

Jeskynní hostel

Jeskynní hostel

Celé to má jedinou chybičku. Zdejší krásy se neustále přetahovaly o mou pozornost s mohutnou horou Mt. Erciyes na obzoru. Asi nikdy jsem nic nevyfotil tolikrát jako tuhle horu. Přesto jsem nedokázal zachytit pocity, které mnou hřímaly, když jsem se na ni díval. Zasněžená téměř čtyřkilometrová hora uprostřed jinak téměř rovné krajiny dokáže divy.

Mt Erciyes

Shrnutí

Ani jedno z míst do mého pomyslného ‚Must see‘ seznamu nakonec nezahrnu. Pokud ale hledáte místo, kde si budete moci ověřit, jak moc mají čeští xenofobové pravdu při generalizaci muslimů, Turecko je spolu s Marokem rozhodně dobrá volba. Milovníci přírodních zajímavostí by rozhodně neměli vynechat Kappadokii.

 

Jíja

 

Korektura by Kristýna & Hanka

 

Rok před Istanbulem jsem navštívil Paříž.

Paříž – všeho až moc

Rok poté jsem Silvestr strávil v Edinburku. Hogmanay, jak Skoti nazývají Nový rok, je jednou z nějvětších oslav nového roku na světě. Na článek se můžete těšit již brzy.